Vážení zákazníci, ve dnech 17.8 – 1.9 bude omezen provoz e-shopu. V době nečinnosti e-shopu se obracejte na naše prodejce uvedené v kontaktních a prodejních místech. Děkujeme za pochopení S pozdravem DromyVet s.r.o.

Probiotika

Slova probiotika i antibiotika mají původ v řečtině a už překlad jejich významu - "pro život" a "proti životu"
- jasně ukazuje na zásadní rozdíl v účinku.

Zatímco antibiotika potlačují a ničí škodlivé bakterie (a spolu s nimi i ty užitečné),
probiotika jsou živé organizmy, které se po požití dokáží uchytit ve střevě a pozitivně ovlivňují zdraví.

Konzumací probiotických doplňků posilujeme pozici užitečných mikroorganizmů, které na střevní sliznici neustále bojují se škodlivými bakteriemi. Narušení rovnováhy, přemnožení škodlivých bakterií a poruchu imunitních mechanizmů ovlivňuje spousta faktorů
(nevyvážená krmná dávka, plísně v krmivech, metabolické poruchy, průjmová a koliková onemocnění, terapie ATB, stres i stáří).

Ačkoliv bylo vědecky prokázáno, že požívání probiotik může mít příznivý vliv na zdraví, tento poznatek se vztahuje pouze na specifické kmeny, které byly testovány a nelze jej všeobecně vztahovat na všechna probiotika.

A jak to vlastně funguje?

Základní fyziologickou funkcí probiotik je podpora mikrobiální bariéry proti patogenům, podpora tvorby produktů mikroflóry a jejich pozitivní vliv na motilitu a prokrvení stěny střeva, dále pak stimulace imunitního systému, redukce bakteriální translokace a produkce vitamínů.

Probiotické organizmy se musí do střev (především do tlustého střeva) dostat při každém požití v dostatečném množství, aby jejich působení bylo efektivní. Místem, kde probiotika působí, je tedy střevní trakt. Střevo funguje jako rozhraní mezi vnějším a vnitřním prostředím v organismu.
Probiotické bakterie nekolonizují střevo natrvalo, ale jen dočasně a většinou jsou zjistitelné jen po dobu přijímání krmné dávky s probiotiky.

Aby vůbec do svého cíle dorazily, je třeba splnění celé řady důležitých okolností a podmínek:

  • k dosažení potřebné koncentrace probiotických bakterií ve střevě (se udává množství vyšší než 10 na 6/g
    v tenkém střevě a 10 na 8/g v tlustém střevě) je nutné, aby koncentrace těchto bakterií v krmném doplňku činila 10 na 10/g..
  • probiotické bakterie musí být odolné k působení žaludeční kyselosti (vlastnost kmenů nebo způsob podání
    např. se stravou s velkou pufrovací kapacitou)
  • probiotické bakterie musí být odolné k působení žlučových kyselin a pankreatických šťáv.
  • schopnost kolonizace střeva a imunomodulace je vázána na vlastnosti určitého kmene a nemůže být extrapolována na jiné kmeny,
    byť téhož bakteriálního druhu.

 

Střevní mikroflora je základem bariery bránící patogenním mikroorganismům z potravy v invazi do gastrointestinálního traktu a případně
do krevního oběhu.
Soudí se, že probiotické mikroorganismy mohou modifikovat složení a metabolické a enzymatické aktivity střevní mikroflóry a prostřednictvím tohoto působení projevovat pozitivní účinky. Probiotické bakterie mohou produkovat látky s antimikrobiálními účinky,
jiné soutěží s patogeny o živiny nebo o vazební místa na střevní stěně, popř. ovlivňují imunitní systém.
Bez ohledu na tyto mechanismy je pro zajištění optimálního a trvalého účinku nutný pravidelný přísun živých probiotických bakterií,
neboť tyto bakterie pouze zažívacím traktem procházejí, ale nejsou její součástí.

Zdravotní účinky probiotik jsou často přičítány prospěšnému vlivu právě na střevní mikroflóru slizniční i systémovou imunitu a v tabulce naleznete aplikaci probiotických bakterií i různé indikační skupiny.

 Vezme to ještě jednou, ale z jiného doušku.

Už víme, že probiotika jsou bakterie, které mají prospěšný vliv na svého hostitele, bez ohledu na  nutriční hodnotu.

Mezi nejčastěji zmiňované efekty probiotických bakterií jsou uváděny:

  • bariérový efekt - produkce antimikrobiálních substancí, blokování adherence patogenů, produkce živin
  • redukce - kolonizace, invazivity, metabolizmu a množení patogeních bakterií.
  • ovlivnění  - složení střevní mikroflóry - prostřednictvím poklesu pH, produkcí metabolitů, ovlivnění aktivity mikrobiálních enzymů
    a ovlivnění střevní motility.
  • imunostimulační účinky - podpora fagocytózy, produkce protilátek a cytokinů.

 

Z literárních údajů vyplývá, že probiotika lze doporučit buď jako prevenci nebo pro udržení dobrého zdravotního stavu obecné prevence:
k využití během a po antibiotické terapii, k posílení imunity, před zahájením sportovní sezóny, při přesunech na závody
- stresové situace, jako možnost aplikace před a po lékařském výkonu nebo po hospitalizaci.
- jako podpůrná terapie specifických onemocnění (ekzémy, alergie, zánětlivá střevní onemocnění, průjmy, stimulace imunity, zácpy).

Jak žijí a pracují?

Probiotika při styku s tekutým prostředím trávicího traktu obživnou. Ke svému životu potřebují právě ty složky krmné dávky,
které způsobují nežádoucí zažívací potíže. Jsou často aplikována ve formě suplementu, někdy jsou používány v kombinaci s prebiotiky.

Prebiotika jsou především oligosacharidy, které vytvářejí vhodné nutriční prostředí pro kolonizaci probiotik.
V podstatě zjednodušeně jsou prebiotika jakási „potrava“ pro probiotické bakterie.
Níže zmíněná kritéria splňují prakticky pouze určité nestravitelné oligosacharidy.
Nejčastěji používanýmm prebiotikem je vláknina inulin a jeho deriváty. K této skupině patří také fruktosoligosacharidy,
které se přirozeně vyskytují např.v cibuli, česneku, artičocích nebo čekance, v menší míře i v obilovinách.
Další oligosacharidy jsou obsaženy ve fazolích a hrachu. Jako prebiotika se do krmiv používají fruktooligosacharidy
(připravené částečným štěpením inulinu ), nebo galaktooligosacharidy ( připravené syntézou mléčného cukru a galaktózy).
Význam prebiotik spočívá v tom, že vytvářejí vhodné živné prostředí pro růst a pomnožení probiotických bakterií,zatím co potlačují nežádoucí kmeny jako jsou enterobakterie, salmonely, listerie, shigely, kampylobakterie. 

Prebiotika nemají žádné toxické ani karcinogenní účinky, jejich nevýhodou v případě vyšších dávek je nižší stravitelnost.

Vlastnosti prebiotik:

  • musí to být látky rezistentní vůči žaludečním kyselinám a vůči hydrolytickým enzymům v trávicím traktu
  • musí být naopak fermentovatelné střevními bakteriemi
  • musí selektivně stimulovat růst a/nebo aktivitu střevních bakterií, které mají příznivý

   vliv na hostitelovo prospívání a zdravotní stav.

Prebiotické účinky mohou mít také polysacharidy (rezistentní škrob) a možná i bílkoviny a peptidy (laktoferin), u těchto látek však splnění výše zmíněných kritérií ještě nebylo zcela prokázáno.

Nejmladším termínem jsou synbiotika, která jsou definována jako produkty, jež obsahují jak probiotika, tak prebiotika, přičemž se očekává tzv. synergický účinek od těchto dvou složek.