Vážení zákazníci, velice si Vážíme Vaší přízně a proto dbáme na to, aby jste náš e-shop opouštěli maximálně spokojení. Pro registrované koncové zákazníky nabízíme věrnostní slevy ke každému nákupu. Připravili jsme pro Vás jednoduchý systém "věrnostních slev" na veškeré produkty, ale především velmi zajímavý z hlediska finanční úspory. Aktuální výše věrnostní slevy se zobrazí pouze po přihlášení. Chceteli, využíjte této nabídky a zařaďte se do řad našich spokojených zákazníků.

Průmyslová krmiva

Průmyslová krmiva

Hlavní výhodou průmyslových krmiv je značná jednoduchost a nenáročnost jejich používání a relativně vyvážené živinové složení,
které umožňuje krmit psa tak, aby získal potřebné živiny ve vhodném poměru.
K tomu přistupuje i snadná manipulace a malé nároky na skladování.
K nevýhodám patří neznámé nebo málo transparentní složení, často vysoký podíl rostlinnýcha nízká kvalita živočišných surovin
a obsah potenciálně rizikových látek, ať už se jedná o látky cíleně přidávané nebo kontaminující krmivo během výroby, skladování a další manipulace.

O výskytu průmyslových krmiv rizikových pro zdraví zvířat je možné se informovat z pravidelných hlášenísystému RASFF v rámci Evropské unie
nebo na stránkách amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) u krmiv dostupných na americkém trhu.

Asi největší událostí, která doslova otřásla světovým trhem s krmivy pro domácí zvířata,
byl případ rozsáhlého výskytu kontaminace melamin kyanurátem v roce 2007.
Látka byla obsažena v pšeničném a rýžovém glutenu, které do svých produktů použila celá řada i renomovaných výrobců,
a důsledkem byl velký počet psů a koček postižených akutním selháním ledvin.

Mezi nejvíce používaná průmyslová krmiva u psů patří krmiva suchá (granule), vyráběná procesem vlhké extruze.
Ta bývají lépe živinově vyvážená než krmiva vlhká a častěji splňují požadavky kladené na kompletní krmivo.
Jejich nevýhodou bývá nižší chutnost a vyšší podíl rostlinných složek, zejména obilovin.

Vlhká průmyslová krmiva (konzervy, kapsičky, paštiky, mražené směsi) většinou obsahují více živočišných produktů
a bývají také lépe přijímána.
Pouze některé z nich jsou ale natolik živinově vyvážené, aby bylo možné zkrmovat je jako hlavnínebo dokonce jedinou složku potravy.

K dlouhodobému krmení je třeba zásadně vybírat kvalitní kompletní krmiva,
která svým živinovým složením odpovídají potřebám psa a mají také vhodné surovinové složení.
Na českém trhu je v současné době k dostání obrovské množství průmyslových krmiv různého původu i kvality.
Vedle krmiv evropských mají vysoké zastoupení krmiva americká a kanadská.

Výroba průmyslových krmiv podléhá v zemích původu více či méně důsledné státní kontrole.
V USA je výroba krmiv pro domácí zvířata řízena na federální úrovni úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA),
v Kanadě podobnou funkci vykonává Kanadská potravinářská inspekce (Canadian Food Inspection Agency, CFIA).

Krmiva, která jsou deklarována jako kompletní a vyvážená, musí svým živinovým složením odpovídat standardům AAFCO
(Association of American Feed Control Officials) nebo projít krmným testem podle protokolu AAFCO.

Výroba krmiv pro domácí zvířata v Evropské unii podléhá evropské a národní legislativě,
kontrolní činnost vykonávají v jednotlivých zemích příslušné státní orgány.
V rámci České republiky je to především Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).
Kompletní krmiva určená pro dlouhodobé každodenní krmení musí svým živinovým složením
odpovídat standardům FEDIAF (European Pet Food Industry Federation).

Ani to, že krmivo splňuje předepsané standardy, ale nemusí být vždy zárukou,
že psovi při dlouhodobém krmení poskytne veškeré potřebné živiny.

Pojem kompletní a vyvážené krmivo podle AAFCO znamená, že krmivo na základě
chemické analýzy odpovídá jeho živinovým profilům, nebo že prošlo úspěšně krmným testem.
Test probíhá celkem 26 týdnů na osmi zvířatech (psech nebo kočkách), z toho minimálně šest jich musí test úspěšně dokončit.

Po dobu trvání testu nesmí zvířata projevovat žádné klinické příznaky nedostatku nebo nadbytku živin
ani vykazovat významné odchylky ve čtyřech hodnocených hematologických a biochemických ukazatelích v krvi.
Žádné ze zvířat také nesmí ztratit více než 15 % své původní hmotnosti.
Pokud krmivo projde úspěšně krmným testem, nepožaduje se již analýza živin a srovnání s živinovými profily.

Kritici AAFCO uvádějí, že tyto požadavky jsou příliš volné a pojem kompletní a vyvážený může být někdy zavádějící.
Pro řadu živin nejsou stanoveny maximální hranice, u jiných je zase velké rozpětí mezi maximální a minimální hodnotou.
Pro zajištění dostatečného množství potřebných živin má význam také jejich využitelnost z krmiva.
Přestože výrobci průmyslových krmiv často uvádí vysokou stravitelnost svých produktů,
ve většině případů se toto tvrzení nezakládá na objektivním vyhodnocení, protože stanovení stravitelnosti živin
např. bilanční zkouškou je velmi náročné a nepatří mezi rutinně prováděná vyšetření.
Během výrobního procesu prochází průmyslová krmiva poměrně razantním tepelným zpracováním.
To na jednu stranu zvyšuje stravitelnost škrobu, který se působením tepla rozkládá
na nižší sacharidy(dextriny, maltóza), na druhou stranu ale vede ke snížení využitelnosti u dalších živin, zejména vitamínů.

Působení vysokých teplot na stravitelnost proteinů není jednoznačné.
Výsledný účinek závisí na složení krmiva, obsahu vlhkosti, použité teplotě a tlaku a na druhu zpracování.
Tepelná úprava při výrobě suchých extrudovaných nebo vlhkých konzervovaných krmiv
vede k denaturaci bílkovin a ke ztrátě sekundární a terciární struktury bílkovin.
Tím se může zvýšit jejich biologická dostupnost, především u kolagenu a dalších bílkovin pojivových tkání.
Na druhou stranu může dojít k negativnímu ovlivnění využitelnosti aminokyselin
řadou chemických reakcí mezi živinami, přičemž k nejvýznamnějším ztrátám aminokyselin dochází vlivem Maillardovy reakce.
Vliv tepelné úpravy na stravitelnost bílkovin v živočišných tkáních je tedy spíše negativní,avšak u některých rostlinných bílkovin
dochází sekundárně ke zlepšení jejich biologické dostupnosti díky inaktivaci antinutričních faktorů,
které jsou typické např. pro luštěniny (inhibitory trypsinu a chymotrypsinu).

Mezi dostupnými průmyslovými krmivy jsou rozdíly jak ve složení, tak i v kvalitě použitých surovin.
Kvalita a cena surovin pak ovlivňuje i cenu výsledného krmiva.
Ne vždy ale vysoká cena odpovídá kvalitě, proto samotná cena není dobrým měřítkem pro výběr krmiva.
Zatímco u levného krmiva nelze očekávat vysokou kvalitu prakticky nikdy, drahé krmivo nemusí mít nutně kvalitní složení,
často se platí především za značku a reklamu.
Při výběru kvalitního krmiva je nutné se zaměřit v první řadě na jeho složení.
Poznat kvalitní krmivo není vždy jednoduché, protože každý výrobce se snaží představit své produkty v co nejlepším světle.
Majitel psa má při výběru k dispozici pouze údaje, které jsou uvedené na obalu.
Tyto informace se skládají ze dvou částí – základního panelu a informačního panelu.
Základní panel na přední části obalu informuje o názvu a značce krmiva a také o tom, pro kterou kategorii psů je krmivo určené.
Má za úkol v první řadě upoutat pozornost zákazníka, informace na něm uvedené nejsou, ale pro posouzení kvality krmiva rozhodující.

Označení krmiva jako premium, superpremium, ultra premium, holistic nebo natural nemají v současné době žádný legislativní význam.

Jedná se pouze o obchodní označení, jako premium, superpremium nebo economy většinou označují výrobci různé řady svých produktů
s odlišnou kvalitou vstupních surovin a různými výrobními náklady.
Ale v žádném případě to neznamená, že by prémiové krmivo jednoho výrobce nemohlo mít vyšší kvalitu, než superprémiové krmivo jiného výrobce.
Proto je třeba důkladně studovat především údaje z informačního panelu, které bývají obvykle nenápadně uvedené drobným písmem
na zadní části nebo na boční straně obalu. Informační panel podává daleko přesnější obrázeko kvalitě a vhodnosti krmiva.

Tato část obalu obsahuje údaje požadované legislativou, které zahrnují seznam použitých surovin,
deklarovaný obsah živin a doporučené dávkování.
Dále je zde možné najít informace o výrobci, případně distributorovi krmiva,
na které je možné se obrátit a vyžádat si podrobnější informace o složení krmiva.

Z deklarovaného obsahu živin lze zjistit údaje o průměrném obsahu hrubého proteinu, tuku, vlákniny nebo základních minerálních látek
a vitamínů v daném krmivu, někteří výrobci uvádí také obsah energie.
Na základě uvedených hodnot analýzy živin lze odhadnout, jestli je krmivo vhodné pro konkrétního psa, jeho kvalita se podle nich ale nepozná.
Pro posouzení kvality má větší vypovídací hodnotu seznam použitých surovin, ve kterém jsou uvedené všechny komponenty použité při výrobě krmiva,
seřazené v sestupném pořadí podle hmotnosti.

Krmivo, které má na předních místech seznamu jednodruhové živočišné produkty, bude mít vyšší kvalitu než krmivo,
u kterého na počátečních místech převládají obiloviny nebo vedlejší živočišné produkty.
Kvalitu použitých živočišných mouček lze odhadnout na základě obsahu popela, který je hlavním ukazatelem podílu kostí v moučkách.
Kvalitní nízkopopelové moučky low ash mívají 8-12 % popela, v levných masokostních moučkách ho může být i kolem 40 %.
Ve výsledných granulích by se měl obsah popela pohybovat max. do 8 %.

Hodnotu je nutné posuzovat v souvislosti s obsahem proteinů, krmiva s vysokým obsahem proteinů pocházejících ze živočišných surovin
mívají obsah popela poněkud vyšší.
Při posuzování podílu živočišných složek (masa) v suchých krmivech je třeba uvážit, jestli je uvedený živočišný produkt v suchém stavu,
tedy moučka (meal), nebo v původním vlhkém stavu, tedy maso (meat).

U masa v původní vlhkosti je třeba počítat s tím, že obsahuje pouze kolem 30 % sušiny a zbytek představuje voda,
která se během výroby v extrudéru odpaří.
Jeho skutečný podíl v krmivu pak bude výrazně nižší, než uvádí výrobce na obalu.
Také tvrzení o tom, že krmivo obsahuje 70 % nebo více masa (živočišné složky), vychází většinou z jeho podílu v původní hmotě
i s obsaženou vodou, zatímco ostatní složky jsou počítány v suché formě.
Současné moderní technologie sice umožňují používat při extruzi čerstvé maso
v podílu až kolem 70 %, ale počítáno v původní vlhkosti, ne v sušině.
Jinak je ovšem použití čerstvého masa místo zpracovaných mouček prospěšné, protože zde díky méně razantní tepelné úpravě
dochází k menšímu poškození proteinů a ztrátám aminokyselin.

Kvalitní suché krmivo by mělo obsahovat dostatečné množství druhově určených živočišných surovin
bez vedlejších produktů a rostlinných zdrojů bílkovin, jako je sójový protein nebo pšeničný gluten.
Obsah obilovin není na závadu, pokud jich v krmivu není příliš mnoho.
Mělo by se ale vždy jednat o celá zrna, ne o odpadní produkty z obilovin.
Pšenice je méně vhodná, protože může vyvolat potravní alergii.
Dále je třeba věnovat pozornost způsobu konzervace tuků, přednost se dává konzervaci přírodní (tokoferoly, vitamín C aj.)
před konzervací chemickou (BHA, BHT, propylgallát, etoxyquin).

Pro majitele psů, kteří mají zájem krmit opravdu kvalitními průmyslovými krmivy, může sloužit jako orientační vodítko seznam nejlepších výrobců suchých krmiv (Dry Dog Food List), který každoročně zveřejňuje americký časopis Whole Dog Journal.
Na tomto seznamu je možné najít krmiva od amerických a kanadských výrobců, jejichž produkty vyhovují nastaveným kritériím.
Seznam se každoročně obnovuje a je v něm také řada značek, které jsou dostupné na našem trhu.

Kritéria, podle kterých časopis zařazuje výrobce do seznamu, jsou následující:
na obalu krmiva musí být přesně uvedeno, kdo a kde ho vyrábí na předních místech v seznamu surovin musí být druhově přesně určená
masová moučka (moučky), ne moučka s nejasným označením, jako drůbeží (poultry) nebo rybí (fish),
u obilovin musí být přesně určený druh, preferují se celozrnné obiloviny, ne odpady z jejich zpracování,
u tuků musí být také přesně určený druh, odkud pochází.

Krmivo by nemělo obsahovat

chemické konzervanty (antioxidanty), jako je BHA, BHT, propylgallát nebo etoxyquin, připouští se pouze přírodní konzervace,
tj. vitamíny C a E (tokoferoly), rozmarýn apod. krmivo nesmí obsahovat vedlejší živočišné produkty (by-products)
krmivo nesmí obsahovat přidaný cukr.

I při zodpovědném výběru kvalitního krmiva je vždy rozhodující, jak zvolené krmivo vyhovuje psovi,pro kterého je určené.
Správně krmený pes by měl být v optimální tělesné kondici, podle svého temperamentu přiměřeně aktivní,
bez jakýchkoliv trávicích nebo jiných zdravotních problémů.
Významným ukazatelem je stav kůže, kvalita srsti a množství a konzistence vyloučených výkalů.
Pokud i jinak velmi kvalitní krmivo z jakéhokoliv důvodu psovi nevyhovuje,
nebo mu dokonce způsobuje trávicí problémy, je nutné ho vyměnit za jiné.
Rozdílné názory panují na střídání různých receptur průmyslových krmiv.

Zatímco část odborné veřejnosti preferuje dlouhodobé krmení stejným druhem krmiva,
jiní se přiklání k názoru, že je vhodnější občas prostřídat receptury s různým hlavním zdrojem živočišných proteinů a obilovin,
pokud se zrovna nejedná o psa s citlivým trávením, který špatně snáší přechody na nové krmivo.
Dlouhodobé podávání jediného druhu krmiva se stále stejným zdrojem bílkovin a dalších látek zvyšuje citlivost trávení a může dokonce podpořit
rozvoj potravní intolerance nebo alergie.
Proto považujeme za vhodnější krmiva v určitém intervalu střídat, např. po 3-6 měsících, podle toho, jak to psovi vyhovuje.

Při přechodu z jednoho druhu na jiný je třeba měnit krmivo postupně, nové krmivo by se mělo postupně přimíchávat
do starého ve zvyšující se dávce.
Pokud se nevyskytnou žádné problémy, mělo by se úplného přechodu dosáhnout za 7-10 dní.

Adresa autora:
MVDr. Jan Šterc, Ph.D.